Agility
Ro se s rokem sešel a mne to nějak přestalo bavit - hopsat sem a tam... mnohel lepší je se jen tak povalovat paničce na klíně.... takže má kariéra
Trénovalo se 2 x denně, mezitím se kdo chtěl mohl ještě učit vystavovat, ale to JÁ teda VŮBEC nepotřebuji, protože to krásně umím od přírody...( no tak dobrá - trochu mi napověděla panička, no..., jak mi rovnala ty fajfulky a učila chodit hezky zvesela bez tahání a škubání a poskakování 
) Taky se mezitím, co jsem já odpočívala v pelíšku v pokoji, ovčanda Jessinka učila poslouchat na nějakém výcviku a aport a obrany a já nevím co ještě.... To já nedělám, protože jsem mírumilovný pejsánek a lidi miluju, tak nevím, proč bych do nich měla kousat.
Jeden den byl odpočinkový, protože lidé znalí pochopili, že by se na parkuru stejně nikdo nepřetrhnul pílí a tak nás nechali odpočívat. No a pak už nastal konec hezkým dnům a lilo a lilo a lilo a bylo chladno. Já jsem tedy byla vybavená, fialová kombinézka mi sluší a tak jsme jí dávala i na obdiv ostatním pejskům, kteří jí neměli.
Na konci týdne byly dva závody, jeden pro účastníky tábora a druhý den pro všechny, kdož se přihlásili a přijeli. A protože jsem chtěla udělat paničce VELIKOU RADOST, tak jsem byla v obojích závodech DRUHÁ !!!!!!!!!!!!!!!!!!! Když pominu fakt, že přede mnou vyhráli pejskové, kteří se vydávali za naprosté začátečníky, aby mohli závodit s námi, kdož viděli parkur poprvé v životě, a přitom to nebyla pravda, tak jsem prostě při vší skromnosti SKVĚLÁ !!!!!!!!!!!!
Od září jezdíme s paničkou na cvičák do Prahy - Komořan ke cvičitelce Evě B., aby nás učila, jak pokračovat a být stále skvělejší a rychlejší. Občas mě to silně neba a panička se musí hóóóódně snažit a přemlouvat mě, abych teda jako tu tyčku přeskočila... no i my holky holt někdy nemáme své dny a nechce se nám zbytečně se namáhat...... 
Já sice už umím hodně věcí, ale někdy...... Hmmm..... 
V zimě se nechodilo, cvičák byl moc zavodněný a tak jsme měli takovou delší pauzu. Ale potom jsme tam přišli,a já běhala jako o závod, až se všichni divili, jestli jsme to opravdu já..
FILM Z AGILITY - 
( raději bez zvuku, aby to neslyšeli případní šéfové.... )
-
Letní tábor Agility ve Svojanově !!!
Červenec 2007
Mé loňské agiliťácké učení jsme si byli zopáknout na Letním táboře, tentokráte ve Svojanově. Měli jsme pro sebe s paničkou a Maxíkem celou chatičku ( takovou tu bývalou pionýrskou), a nejvíce se nám zamlouvalo, že jsme mohli pobíhat stále na volno, to proto, že ačkoliv tam bylo PLNO pejsků, ti vychovanější nikam neutíkali a netoulali se a proto se mohli producírovat celý den jen tak bez vodítka a na dohled svých páníčků - teda spíše paniček.... Vodítko jsme nepotřebovali celý týden. Někteří lidé už se znali od loňska, no s paničkou jsme proto taky přijeli dříve, abychom si obsadili a zamluvili chatičky u sebe s našimi známými.....
Mordovali nás tam 2 x denně, ale někteří si určovali normu cvičení sami ( já mezi nimi samo nechyběla). V praxi to znamená, že tedy ty 2 běhy poběžím bezchybně, ale ty další už mě nebaví a tak se chvilkama i zastavím uprostřed, ať si čas na stopkách běží jak chce, a panička je pak " na infarkt " . Na konci tábora byly opět jako loni 2 závody, jeden táborový a jeden republikový pro všechny Čínské chocholaté psy a naháče. Moc slavně jsem neskončila, poněvač při prvním závodě byl na startu jakýsi šrumec a když vyvolali paničku jako první, ta byla tak zblblá, že mě hned na začátku navedla špatně a na konci dokonce vynechala jednu překážku !!!! Takže si za moje umístění uprostřed startovního pole vlastně může sama.... Druhý den mě už to závodění nebavilo vůbec a dala jsem to jednoznačně najevo...... takže umístění opět uprostřed závodní listiny.
A také jsme chodili s klukama a holkama (psíma samo..) na procházky, pár lidiček a k tomu hafo pejsků ... aby se paničky nebály.... 
.......
skončila.....
Protože jsem holčička šikovná a panička to SNAD již pochopila, začali jsme chodit ( spíš jezdit autíčkem)
na agility..... Nemyslete si, že neumím chodit, to ne, ale přece jenom.. těch 60 km na cvičák za překážkama je trochu moc a to když bychom tam pěšky došli, tak myslím, že bychom nebyli schopné ani jedna z nás ještě běhat a skákat..... o zpáteční cestě nemluvě......
Trénovalo se 2 x denně, mezitím se kdo chtěl mohl ještě učit vystavovat, ale to JÁ teda VŮBEC nepotřebuji, protože to krásně umím od přírody...( no tak dobrá - trochu mi napověděla panička, no..., jak mi rovnala ty fajfulky a učila chodit hezky zvesela bez tahání a škubání a poskakování ) Taky se mezitím, co jsem já odpočívala v pelíšku v pokoji, ovčanda Jessinka učila poslouchat na nějakém výcviku a aport a obrany a já nevím co ještě.... To já nedělám, protože jsem mírumilovný pejsánek a lidi miluju, tak nevím, proč bych do nich měla kousat.
Jeden den byl odpočinkový, protože lidé znalí pochopili, že by se na parkuru stejně nikdo nepřetrhnul pílí a tak nás nechali odpočívat. No a pak už nastal konec hezkým dnům a lilo a lilo a lilo a bylo chladno. Já jsem tedy byla vybavená, fialová kombinézka mi sluší a tak jsme jí dávala i na obdiv ostatním pejskům, kteří jí neměli.
Na konci týdne byly dva závody, jeden pro účastníky tábora a druhý den pro všechny, kdož se přihlásili a přijeli. A protože jsem chtěla udělat paničce VELIKOU RADOST, tak jsem byla v obojích závodech DRUHÁ !!!!!!!!!!!!!!!!!!! Když pominu fakt, že přede mnou vyhráli pejskové, kteří se vydávali za naprosté začátečníky, aby mohli závodit s námi, kdož viděli parkur poprvé v životě, a přitom to nebyla pravda, tak jsem prostě při vší skromnosti SKVĚLÁ !!!!!!!!!!!!
Od září jezdíme s paničkou na cvičák do Prahy - Komořan ke cvičitelce Evě B., aby nás učila, jak pokračovat a být stále skvělejší a rychlejší. Občas mě to silně neba a panička se musí hóóóódně snažit a přemlouvat mě, abych teda jako tu tyčku přeskočila... no i my holky holt někdy nemáme své dny a nechce se nám zbytečně se namáhat...... Já sice už umím hodně věcí, ale někdy...... Hmmm.....
V zimě se nechodilo, cvičák byl moc zavodněný a tak jsme měli takovou delší pauzu. Ale potom jsme tam přišli,a já běhala jako o závod, až se všichni divili, jestli jsme to opravdu já..
FILM Z AGILITY - ( raději bez zvuku, aby to neslyšeli případní šéfové.... )
-
Letní tábor Agility ve Svojanově !!!
Červenec 2007
Mé loňské agiliťácké učení jsme si byli zopáknout na Letním táboře, tentokráte ve Svojanově. Měli jsme pro sebe s paničkou a Maxíkem celou chatičku ( takovou tu bývalou pionýrskou), a nejvíce se nám zamlouvalo, že jsme mohli pobíhat stále na volno, to proto, že ačkoliv tam bylo PLNO pejsků, ti vychovanější nikam neutíkali a netoulali se a proto se mohli producírovat celý den jen tak bez vodítka a na dohled svých páníčků - teda spíše paniček.... Vodítko jsme nepotřebovali celý týden. Někteří lidé už se znali od loňska, no s paničkou jsme proto taky přijeli dříve, abychom si obsadili a zamluvili chatičky u sebe s našimi známými.....
Mordovali nás tam 2 x denně, ale někteří si určovali normu cvičení sami ( já mezi nimi samo nechyběla). V praxi to znamená, že tedy ty 2 běhy poběžím bezchybně, ale ty další už mě nebaví a tak se chvilkama i zastavím uprostřed, ať si čas na stopkách běží jak chce, a panička je pak " na infarkt " . Na konci tábora byly opět jako loni 2 závody, jeden táborový a jeden republikový pro všechny Čínské chocholaté psy a naháče. Moc slavně jsem neskončila, poněvač při prvním závodě byl na startu jakýsi šrumec a když vyvolali paničku jako první, ta byla tak zblblá, že mě hned na začátku navedla špatně a na konci dokonce vynechala jednu překážku !!!! Takže si za moje umístění uprostřed startovního pole vlastně může sama.... Druhý den mě už to závodění nebavilo vůbec a dala jsem to jednoznačně najevo...... takže umístění opět uprostřed závodní listiny.
A také jsme chodili s klukama a holkama (psíma samo..) na procházky, pár lidiček a k tomu hafo pejsků ... aby se paničky nebály.... .......
Mapa stránek